Březen, „za kamna vlezem“, nebo si budeme již plně užívat slunečních paprsků? Poslední roky jsou velmi rozdílné a stejně tak je rozdílná dostupnost včelí pastvy v předjaří. Jisté je jedno. Včely v této době potřebují dostatek pylu pro odchování nových generací a druhová nabídky je poměrně chudá. V přírodě převažují větrosnubné dřeviny, jejichž pyl sice obsahuje pouze menší množství bílkovin, ale právě pro jejich časnou dobu květu jsou cenné.
Pokud lísky vydržely až do teď a nevykvétaly předčasně při teplých výkyvech zimy, mohou včely využít nadbytku pylu z typických převislých jehněd. Na vlhčích lokalitách jsou vítaným zdrojem pylu samčí jehnědy olše lepkavé, vůdčí rostliny včelařského předjaří. Teplé paprsky probouzejí květy raných vrb ve vzpřímených jehnědách („kočičkách“) a včely mohou využívat jak první nektar, tak i kvalitní, výživný pyl.
Vše záleží na počasí a pro jeho typickou nestálost by měly být tyto zdroje co nejblíže stanovištím včel. Zahrady a parky opouštějí včely se žlutými rousky ze zimostrázů, zatímco na keříčcích vřesovců vytvářejí rousky bělavé barvy. Poměrně chudou nabídku dřevin doplňují jarní byliny – bílé sněženky a bledule, zlaté talovíny, modré květy ladoněk a modřenců a další, které potěší nejen oko včelaře, ale především jeho včely.
Včelstvo:
Využívá probuzení přírody k zakládání jarní generace. V teplejších dnech přináší včely vodu, pyl i nektar z prvních kvetoucích rostlin. Pro mohutný rozvoj včelstva a bohatou výživu plodu musí být v plástech ještě dostatek medných i pylových zimních zásob.
Včelař:
Sleduje aktivitu včelstva na česnech, a pokud nemohl provést první jarní prohlídku, nahlédne v nejbližší době do úlu, aby zjistil stav zásob, plodu i sílu včelstva. Případné nedostatky ihned řeší – bezmatečnost přidáním záložního včelstva a nedostatek zásob dodáním zásobních medných plástů nebo pokrmením řídkým medným či cukerným roztokem.
