Včelí pastva
Duben bude už skutečně jaro. Teplé dny střídají ochlazení a nechybí i sněhové vločky. Vše má nyní plně v rukou počasí. Nabídka pylu z přírody je již bohatší. Většina nyní kvetoucích dřevin poskytuje i nektar.
Pro včely je tu štědrá nabídka kvalitního pylu z raně až středně kvetoucích vrb. Na mezích a stráních se objevuje bílá záplava trnky obecné a do úlů přibývají hnědé rousky výživného pylu a objevuje se podobně zbarvený pyl třešně ptačí a různých druhů slivoní. Kávově hnědé rousky přinášejí včely z javoru mleče. Na angrešty ze začátku dubna navazují meruzalky a pokračují i později kvetoucí vrby. Ze zahrad včely přinášejí žlutavé rousky ze stálezelených mahonií. Pěstitelé netradičního ovoce se včelám zavděčí výsadbou „borůvek“ a to kamčatské = zimolezkamčatský nebo indiánské = muchovník. Podstatně bohatší je i nabídka ze skupiny bylin. Pod korunami stromů vykvétají léčivé plicníky, fialové dymnivky nebo bílé plochy českého česneku medvědího, ve vlhkých lesích nebo podél toků lákají včely devětsily. Koncem dubna se louky pokryjí žlutí pampelišek a včely pilně donášejí oranžové rousky.
Včelstvo se musí v průběhu měsíce vyrovnávat s aprílovými výkyvy od zimních teplot po přívětivý, někdy až téměř letní charakter dnů. Mohutně se rozšiřují plodové plochy, z nichž se líhne nová generace včel. V přírodě postupně přibývá pylodárných a nektarodárných rostlin a jen početně dobře namnožené včelstvo tyto dobře využije a v dostatečném množství přináší do úlu pyl i nektar.
Včelař nesmí dopustit podvýživu svých včelstev a rostoucímu společenství rozšíří s rozkvětem ovocných stromů prostor o stavební rámky na odchov trubců a mezistěny pro stavbu dělničího díla. Na začátku intenzivní snůšky včas rozšíří úl o medník.
