Leden, měsíc, který již svým názvem evokuje chlad a mráz. Jaký skutečně bude? Typický ladovský, kdy příroda pod sněhovou peřinou odpočívá, sbírá síly na další rok a včely jsou shluklé v chomáči, nebo naopak velmi rozmarný, se dny, které lákají včely k proletům? Ať tak nebo tak, včelaři jsou určitě netrpěliví. Ale než včely opravdu vyletí ven z úlů a začnou shánět potravu, uplyne ještě dlouhá doba. Jak ji využít? Třeba pohledem do tohoto kalendáře. Najdete v něm mimo jiné i „pylového“ průvodce jednotlivými měsíci.
Únor bílý, pole sílí, ale bílý únor může být v některých letech nahrazen únorem zeleným. I když některé předčasně rašící dřeviny nebo byliny mohou ukazovat svoje květy, včely je většinou nedokážou plně využít. A tak se tyto rostliny stávají spíše milou připomínkou, že jaro se pomalu blíží. Koncem tohoto nejkratšího měsíce v roce vykvétají velmi atraktivní vilíny, jejichž květům nevadí mráz ani sníh. V polostínu překvapí nádherně květy čemeřic, na kterých lze v teplých únorových dnech vidět i včely, a které pokračují v květu a v dalším měsíci.
Březen, „za kamna vlezem“, nebo si budeme již plně užívat slunečních paprsků? Poslední roky jsou velmi rozdílné a stejně tak je rozdílná dostupnost včelí pastvy v předjaří. Jisté je jedno. Včely v této době potřebují dostatek pylu pro odchování nových generací a druhová nabídky je poměrně chudá. V přírodě převažují větrosnubné dřeviny, jejichž pyl sice obsahuje pouze menší množství bílkovin, ale právě pro jejich časnou dobu květu jsou cenné.
Včelí pastva
Duben bude už skutečně jaro. Teplé dny střídají ochlazení a nechybí i sněhové vločky. Vše má nyní plně v rukou počasí. Nabídka pylu z přírody je již bohatší. Většina nyní kvetoucích dřevin poskytuje i nektar.
Včelí pastva
Květen, dlouho očekávaný měsíc všech milovníků opravdového jara. I když mohou zazlobit „ledoví muži“, jaro už se nedá zadržet a květen nezůstává svému názvu nic dlužen. Mezi dřeviny, které nabízejí kvalitní pyl, patří jabloně. Ať pěstované jako ovocné druhy, tak i početná skupina tzv. okrasných jabloní. Vynikající kvalita je i u pylu javoru klenu a zahanbit se nedají ani jírovce nebo keře hlohů. Na suchých stráních září žlutě kvetoucí janovce a včely „nevědí, kam dřív skočit“.
Včelí pastva
Červen, krásný měsíc, kdy příroda včelám opět prostírá svůj štědrý stůl. V nabídce pylu pokračují parkové a botanické růže, skalníky nebo trojpuky. Bílými latami bohatě rozkvétá ptačí zob obecný. Výrazně oranžově zbarvené rousky pocházejí z netvařců křovitých. Hlošina úzkolistá ve výrazně vonících květech poskytuje citronově žlutý pyl. Bohatá nabídka výživného šedobílého pylu čeká na včely v porostech maliníků ať na lesních pasekách, nebo pěstovaných v zahradách. Podobně štědré jsou i keře ostružiníků s hnědožlutým pylem. Červen je také prosycen vůní kvetoucích lip. Lípu velkolistou se světle žlutým pylem následuje zhruba za 14 dní lípa malolistá, z její návštěvy včely přinášejí rousky zelenavě žluté.
Včelí pastva
Červenec, letní měsíc, kdy slunce ukazuje svoji plnou sílu. Na polích začínají vykvétat slunečnice a svůj oranžově žlutý pyl mohou včelám nabízet až do poloviny září. Od června až do srpna kvetoucí komonice bílá, rostoucí na suchých mezích a železničních náspech nebo pěstovaná jako meliorační rostlina, přichystala pro včely výborný žlutý pyl. Až do podzimu se mohou na polích střídat modré plochy svazenky a žluté hořčice. V zahradách kvetou až do podzimu velmi nenáročné pámelníky.
Včelí pastva
Srpen, evokující svým názvem zrající obilí. Včelstva pokračují v sběru pylu, který je nutný pro vznik kvalitní zimní generace. V kvetení pokračují některé druhy z minulého měsíce.
Na slunných pasekách a mýtinách vynikají růžově purpurové hrozny vrbky úzkolisté s nabídkou modrého pylu nebo zlatožluté květy třezalky tečkované, ze které nosí včely rousky žluté.
Včelí pastva
Září, měsíc, kdy příroda začíná ukazovat výsledky práce včel. I když původ názvu měsíce je jiný, může souviset i s zářivými barvami plodů jeřabin, skalníků, růží, kalin a dalších plodů, které teď poslouží jako potrava stovkám živočichů. V zahradách modře září ořechokřídlec klandonenský a včelám bude poskytovat modravý pyl až do října, stejně jako stálezelený břečťan plazivý se svou nabídkou pylu žluté barvy, včely lákají pestré květy jiřinek, zářivě růžové úbory léčivé třapatkovky nachové, již od srpna neúnavně kvetoucí rozchodníkovce a mnoho dalších.
Říjen, měsíc, kdy příroda začíná marnotratně rozhazovat pestře zbarvené listy po okolí a první mrazíky postupně ukončují vegetaci. Na keřích září barevné plody a ptáci pomáhají šířit semena po okolí. Přesto ještě i nyní lze nalézt řadu kvetoucích rostlin. Mezi typické ozdoby zahrad a parků tohoto období patří hvězdnice, které neúnavně kvetou již od konce srpna a svými pestrými hlavičkami prozařují mlhavé podzimní dny. Po celou dobu kvetení nabízely velmi kvalitní, výrazně žlutý pyl.
Včelí pastva
Listopad nic nezůstává svému jménu dlužen. Listí v pestré paletě odstínů červené, žluté, oranžové nebo hnědé pokrývá zem, a pokud se vydaří slunečné počasí, září stejně jako plody na keřích a stromech. Stále častější mrazíky nabývají na intenzitě a v přírodě nelze nalézt již žádné kvetoucí rostliny. Včely jsou klidové fázi v úlech, dokrmeny a zaléčeny. Všude jsou vidět výsledky neúnavné práce předchozích generací. Pyl, který při návštěvách květů nevědomky přenášely, se dostal na blizny a zázrak zrození základu nové rostliny započal. Včely totiž pomohli zajistit nejenom bohatou úrodu nejrůznějších plodů, a tím vytvořily základní článek potravních řetězců, ale položily také základní kámen pro existenci stovek druhů rostlin. Pokud tedy patříte mezi milovníky pozdního podzimu a využíváte posledních teplejších dnů k brouzdání mezi barevným listím, rozhlédněte se okolo sebe a vnímejte barevnou krásu českého podzimu.
Včelí pastva
Prosinec, měsíc, který si nostalgicky spojujeme s Ladovými obrázky plnými sněhu a poklidu. Včely tráví čas v zimním chomáči a včelař s blížícím koncem roku může rekapitulovat. Jaký byl ten letošní? Jak se dařilo jeho včelám, kolik medu „přinesly“? Udělal vše správně? Pomohl jim překonat obtížná období? Proč včely stále více podléhají nemocem nebo mizí z úlů? Příčin může být jistě spousta a jednou z nich je i ta, že se česká krajina postupně stává jednotvárnou. Začínají v ní chybět květnaté louky, pestré stráně nebo bohaté remízky, které by včely zásobovaly různorodou nabídku pylu po celé období a doplňovaly tak mnohdy převládající lány řepky.